Anacarado - blog pro všechny milovníky života

úterý 24. dubna 2018

Majáles a jiné zážitky

dubna 24, 2018 0
Majáles a jiné zážitky
Duben je vůbec měsíc bohatý na zážitky. Teda alespoň pro mne. Nejdříve jsem 14. 4. navštívila Olomouc, kam jsem se vydala především na náš dívčí sraz (s kamarádkami z gymplu se stále pravidelně scházíme a jsem za to moc ráda). U té příležitosti jsme oslavily jedny narozeniny, omrkly byteček, v němž jedna spolužačka spolu s přítelem bydlí, a ochutnaly výborné hranolky ve FÆNCY FRIES. Mimochodem doporučuji. Pokud budete mít cestu do Olomouce nebo do Ostravy, vydejte se na vynikající hranolky a ochutnejte domácí dipy. Věřte, že nebudete litovat. Já jsem se olizovala až za ušima. A samozřejmě tam narazíte na milou a usměvavou obsluhu. 

Sotva jsem se vrátila z Olomouce, čekala mě další velká akce, na níž jsem nesměla chybět. Majáles. V Hradci je to vždy velká událost, sejde se tam hodně lidí, až z toho máte pocit, jako by se celé město ocitlo na jednom místě. Odpoledne jsem strávila s mně blízkými osobami a koncerty jsem si užila, třebaže jsem jich navštívila méně než loni. Tomáš Klus byl jako vždy pozitivně naladěný a jeho vystoupení přilákalo mnoho lidí včetně mě. Pak jsem si šla užít Mandrage, z nichž jsem však byla zklamaná. Jejich písničky byly dobré, ale  členové skupiny nekomunikovali s publikem a zpěvák vypadal, jako by si před koncertem něco šehl. Ostatní interprety jsem obešla v rychlosti, abych si vyslechla alespoň jednu skladbu od každého. 
Fotka uživatele Filip Malý - Photography, Video.
Foto od Filipa Malého.
To byl pátek v duchu hudby a v neděli následoval další velký den - moje narozeniny. Popravdě ten den nestojí moc za zmínku. Strávila jsem ho s rodiči po obchodech, odpoledne jsem se učila na zápočet z geografie Ruska a až večer jsem si dala s našima sklenku vína. Dneska jsem ti to všechno vynahradila. Zašla jsem se spolužačkami do cukrárny mlsat, dostala jsem od nich nádhernou kytici tulipánů a strávila s nimi pohodové odpoledne. Večer jsem měla jít s Filípkem do divadla, ale představení se bohužel zrušilo, tak jsme spolu zašli na dortík. Nakonec to nebyly tak strašné narozeniny, jak zpočátku vypadaly. Nejdůležitější stejně je, že mám kolem sebe plno lidí, kteří mě mají rádi. 

Ke svým narozeninám jsem vždycky zaujímala takové zvláštní postavení. Je to pro mě den, kdy se chci cítit výjimečně, ale nějak se mi to nedaří. Většinou jsem zklamaná, protože mám velká očekávání. Je to zkrátka jeden jediný den v roce, kdy si přeju být středem pozornosti, prožít ten den jinak, zažít něco nového, jet někam na výlet nebo se nechat překvapit. A i když se to nedaří, vím, že pro mé blízké výjimečná jsem, jen jsem moc náročná.

A jak si představujete své narozeniny vy? Co pro vás ten den znamená?

Markét

pátek 13. dubna 2018

Kam se vydat v Hradci Králové... za kulturou

dubna 13, 2018 0
Kam se vydat v Hradci Králové... za kulturou
Protože v Hradci Králové studuji již druhým rokem, rozhodla jsem se pro své čtenáře připravit sérii článků, v nichž vás s tímto městem seznámím. Ukážu vám místa, která podle mě stojí za to navštívit. Berte to jako můj osobní pohled a jako inspiraci, ať už jedete do Hradce na výlet, nebo se sem chystáte na školu.

Rozhodla jsem se to pojmout jako miniprůvodce, takže se nejdříve zaměřím na různé památky a centra kulturního života. V dalších článcích obrátím pozornost na sport, noční život či restaurační zařízení. Dneska si tedy povíme, kam v Hradci Králové za kulturou.

Kam za kulturou

V následujícím výčtu naleznete nejznámější místa, z nichž jsem většinu osobně navštívila. Určitě je tady ještě mnoho dalších, která musím objevit a které stojí za zmínku. Tak si říkám, že bych si mohla udělat čas a prozkoumat Hradec a napsat o tom článek. To však není dnešním předmětem.

Velké náměstí

Každý, kdo přijede do Hradce, by měl navštívit Velké náměstí. Jednak proto, že se tam nachází mnoho kaváren a restaurací, ale především proto, že ho zdobí hradecké dominanty. Těmi jsou Bílá věž a katedrála Svatého Ducha a přilehlý Biskupský palác. Z náměstí vede několik různých schodišť - nejznámější je Gočárovo schodiště a schodiště Bono Publico. 

Bílá věž

Jedná se o renesanční stavbu vysokou 72 m. Když vylezete nahoru, rozprostře se vám pohled na město a za hezkého počasí i na Krkonoše a Orlické hory. Z vrcholu máte prostě Hradec jako na dlani. Já jsem Bílou věž navštívila loni v zimě spolu se slovinskou kamarádkou a počasí nám moc nepřálo, ale i tak jsme si to užily. Mimojiné nás uchvátil barevně nasvícený skleněný model Bílé věže, který se nachází ve spodním patře. 

Katedrála Svatého Ducha

Ani tuto církevní stavbu v pseudogotickém stylu nepřehlédnete. V roce 1307 ji založila královna Eliška Rejčka. Tvář chrámu se v průběhu let měnila, až nakonec získala dnešní podobu. Určitě se běžte podívat dovnitř. I přes barokní úpravy si katedrála totiž zachovala gotický ráz.

Eliščino nábřeží

Nábřeží řeky Labe nacházející se v blízkosti Velkého náměstí, získalo jméno po Elišce Pomořanské. Když je hezké počasí a svítí sluníčko, je příjemné se posadit na lavičku a vychutnávat si klid. Na nábřeží se potom nachází budova hradecké filharmonie, kongresové centrum Aldis a Muzeum Východních Čech

Teď musí přiznat, že Muzeum jsem ještě nenavštívila, avšak myslím si, že je to místo, kam by se návštěvníci Hradce Králové měli podívat. Momentálně je však budova na Eliščině nábřeží uzavřena z důvodu rekonstrukce. 

Klicperovo divadlo

Máte-li v oblibě divadlo, určitě zajděte do Klicperova divadla, avšak musíte počítat s tím, že jejich zpracování bývají... jiná. Do Hradce jsem za kulturou jezdívala už při svých studích na gymnáziu a někdy jsem měla problém pochytit hlavní myšlenku, když jsem dílo předem neznala, ale nezabránilo mi to tomu, abych si tento druh umění zamilovala. I teď jsem ho zařadila na seznam svých oblíbených aktivit. Zrovna ve středu jsem byla na Bratrech Karamazových a odcházela jsem nadmíru spokojená. 

Cinestar a Biocentral

Pokud dáváte před divadlem přednost kinu, potěší vás Cinestar, který se nachází v OC Futurum, kde naleznete širokou nabídku filmových novinek. Naposledy jsem tam byla minulý týden na vynikajícím filmu Rudá volavka. Druhým kinem, které doporučuji, je Biocentral. Na něm se mi líbí, že nabízí kvalitní umělecké snímky. Občas pořádá kino naslepo a hostí i některé filmové přehlídky a festivaly, jako je např. Jeden svět. 

Hvězdárna a planetárium

Do seznamu jsem se rozhodla zařadit i hradeckou Hvězdárnu a planetárium, třebaže souvisí spíše s vědou než s kulturou. Pokud vás zajímá vesmír a hvězdy, neváhejte ji navštívit. Na webových stránkách naleznete pořebné informace i program, který hvězdárna pro veřejnost nabízí, např. pozorování Slunce. 

Obří akvárium

Jako poslední bych chtěla zmínit sladkovodní Obří akvárium nacházející se v Labské kotlině. Je to fascinující místo plné klidu. Buď můžete akvárium navštívit ve standardní dobu, nebo vyzkoušet tzv. relaxační večer. 


Pokud víte o nějakých dalších hradeckých místech spojené s kulturou, která stojí za  napište mi o nich do komentáře, ať je mohu prozkoumat a sdílet autentické zážitky. Děkuji.

Doufám, že vás článek inspiroval a Hradec Králové navštívíte.

Markét

neděle 1. dubna 2018

Povídání o Velikonocích

dubna 01, 2018 3
Povídání o Velikonocích
Pro většinu lidí zítra vrcholí svátky jara, Velikonoce, a tak jsem se rozhodla napsat o nich pár vět. Bude to takový různorodý článek. Dozvíte se, jak je slavím já a co vlastně pro mě znamenají, upečeme si beránka a nakonec vyrobíme jednoduchou jarní dekoraci. Zaujala jsem Vás? Tak čtěte dál.


Pro někoho jsou Velikonoce jednodenním a to ještě tak trochu otravným svátkem, kdy zástupci mužského pohlaví chodí s pomlázkou od domu k domu. V tom lepším případě jsou to slušní chlapi, kteří nemají násilnické sklony, vykoledují si vajíčko, stužku a něco dobrého na zub, v tom horším případě berou Velikonoce jako příležitost k opojení alkoholem a nebo k demonstraci své síly a nadvlády nad ženou. U nás se nikdo nedočká ani kapičky alkoholu, tak si říkám, že to je možná onen důvod, proč k nám moc koledníků nezavítá, ale neznamená to, že bychom na ně nebyly připraveny. 

Naše rodina patří k těm, pro něž Velikonoce začínají už na Zelený čtvrtek, kdy si připomínáme Poslední večeři Páně. Následuje Velký pátek, kdy byl Kristus ukřižován. Svátky pak vrcholí tzv. vigilií na Bílou sobotu a slavností Zmrtvýchvstání Páně, která se slaví na Boží hod velikonoční, tedy v neděli. Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem. Kdo by si o tom chtěl přečíst více, může si otevřít wikipedii, kde jsou Velikonoce ve stručnosti popsány. 

Velikonoce slavíme kromě každodenní návštěvy církevních obřadů také dalšími tradičními aktivitami, jako je pečení mazance a beránka, zdobení vajíček nebo vytváření jarních dekorací. 

Jak jsem pekla beránka

Nejdříve jsem přemýšlela, že bych napsala recept, ale nakonec jsem usoudila, že internet je jich plný, takže se spíš podělím o svou zkušenost. Beránka jsem pekla již potřetí a zase jsem nevěděla, který recept vybrat, protože nejsem schopná poznamenat si, jaký je ten nejlepší. Loni jsem se s beránkem poprala bez jakýchkoliv komplikací, letos jsem s ním trochu bojovala. 


Připravit piškotové těsto nebylo nic složitého, dokonce jsem si ho trochu upravila a přidala jsem vlašské ořechy. Kámen úrazu nastal, když jsem měla beránka vyklopit. Nechtělo se mu, ale nakonec jsem ho přemluvila. Chyba byla na mé straně - nevymazala jsem si dostatečně okraje formy, z čehož plyne poučení pro příště. Když beránek vychladl, posypala jsem ho moučkovým cukrem, dotvořila oči a ovázala červenou stužkou. Výsledek můžete vidět na úvodní fotografii.

Velikonoční výzdoba nesmí chybět

Nejčastější velikonoční dekorací jsou kraslice, tedy ozdobená vajíčka. Existuje celá řada technik, které lze použít. Když jsem byla malá, barvili jsme vajíčka temperami, pak jsme zkoušli i vosk, ale chyběla nám trpělivost. Ve škole jsme dokonce omotávali a lepili bavlnky. Letos jsem zvolila snad tu nejjednodušší techniku a to, že jsem vzala modrou lihovku a jednoduše namalovala vzory, které se běžně nanášejí voskem. Ozdobíte-li vrbové, lískové nebo březové větvičky (nejlíp s jehnědami) a zavěsíte na ně kraslice, získáte hravou dekoraci, která okamžitě rozveselí váš domov. 

Košíček s květinami

Na závěr jsem si přichystala návod na výrobu jarního košíčku. Není to nic těžkého a dovolím si tvrdit, že ho zvládne vytvořit každý.

Budeme pořebovat

  • karton
  • tvrdý papír (čtvrtku)
  • provázek, vlnu nebo bavlnku
  • krepový papír různých barev
  • lepidlo
  • nůžky
  • kružítko
  • tavnou pistoli
  • aranžovací lýko


Postup

Nejdříve si z kartonu vyrobíme dno košíčku. Jak bude veliké, je čistě na Vás. Pomocí kružítka (nebo obkreslete kulatou mísu) vytvoříme kruh a vystřihneme.


Dále budeme potřebovat stěnu košíčku. Ze čtvrtky vystřihneme obdélníkový pruh tak, aby byl o cca 1 cm delší, než je obvod kruhu. Jak bude košíček vysoký, nechávám na Vás, osobně doporučuji výšku 4-5 cm. Když máme pruh připravený, následuje lepení. Tavnou pistolí naneseme lepidlo na obdélník a připevníme dno. Bude to zřejmě vyžadovat více trpělivosti a zručnosti. Když se nám podaří spojit dno a stěnu, máme hotovou první část.

Následuje ozdoba konstrukce košíčku provázkem nebo vlnou. K tomu budeme potřebovat ještě lepidlo. Začneme vespodu. Nejdříve vždy kousek stěny potřeme lepidlem, na které položíme provázek, a postupně omotáme celou konstrukci. Na obrázku níže můžete vidět výsledek.


Třetí část se týká ucha košíčku. Použijeme na něj opět pruh čtvrtky, cca 2 cm široký a 20 cm dlouhý. Můžete ho nechat bílé nebo použít hnědou čtvrtku nebo ho ozdobit, buď rovněž provázkem, nebo si vyrobíte stejně jako já barevné kytičky z krepového papíru. Nastříháme si z něj úzké proužky (asi 2-2,5 cm široké a 15 cm dlouhé) a řasením z nich uděláme růžičky. Ty pak tavnou pistolí přilepíme nahusto na obdélníkový proužek (nechte si na obou stranách asi 2 cm prázdné, abyste je mohli potřít lepidlem a připevnit ke košíčku). Když jsme s množstvím kytiček spokojeni, ouško přilepíme. Pokud se někde objeví prázdná místa, zaplníme je střapci zeleného krepáku (symbolizující lístky). 

Nakonec musíme košíček vyplnit. Nabízí se nám aranžovací lýko, ovšem pokud ho nemáte, můžete nastříhat krepový papír na uzoučké proužky a použít ten. Do lýka vložíme vajíčka a je hotovo.


Doufám, že se Vám nápad s košíčkem líbí a návod je alespoň trochu srozumitelný. Užijte si Velikonoční pondělí.

Markét

neděle 18. března 2018

Rozmazlujme sami sebe

března 18, 2018 3
Rozmazlujme sami sebe
Měli bychom dělat radost i sami sobě, potěšit se nějakým dárkem, uspořádat si klidný večer a dát si horkou koupel nebo si jen uvařit dobrou večeři. Není nic špatného na tom, když se sami rozmazlujeme. Občas totiž přijde chvíle, kdy to za nás neudělá nikdo jiný, a není nic horšího než sedět se svěšenými rameny a čekat. Kdysi jsem na facebooku narazila na "dodušemluvící" příspěvěk (je v AJ, ale to ničemu nebrání - existují přeci překladače).

No boy is going to buy you flowers, at least not right now. Go be yourself, go laugh, go snort, go tuck your hairs behind your ears and have a nice cup of coffee. Treat yourself to brunch and tip the waitress a little extra. Sometimes it’s okay to break down and cry until your eyes are puffy, but afterwards you just gotta pick yourself up and deal with it. Go read for a whole afternoon and forget about your homework. Turn your phone off for the whole day and not think about who is or isn’t texting you. Tell the people that you love that you love them, call them, don’t text. Tell the boy or girl that you like that you like them. What is the worst thing that could happen? You’re almost grown but sometimes it’s fun to be goofy. Go outside and pick flowers, make a crown, put them in a vase or take pictures of them. Never be shy to take a photo, never be afraid to ask strangers to take your photo, even if you’re alone. Please please please travel. Travel when you can and travel by yourself or with people you love. Meet strangers and make them friends, lovers, companions. Do not let anyone tell you how you should live your sexual life. It’s your business, not your parents, not your pastors, not your friends, nobody’s but yours. Never apologize for something you’re not sorry for, and if you do don’t be sorry that you did. Fall in love, fall out of love, if it takes you years to get over it be proud of that, if it takes you weeks be proud of that. Be proud of who you are and what you’ve accomplished, be excited for the great things that are to come. Be happy, please be happy.

Jde o to, že bychom si měli budovat zdravé sebevědomí a tohle k tomu patří.


Pomalu se dostávám k původnímu jádru článku. Podnětem byl vlastně můj nový fotoaparát - digitální zrcadlovka Canon EOS 200D, kterou jsem si tento týden pořídila. Původně jsem chtěla jiný typ. Měl více funkcí a byl dražší a plánovala jsem si ho koupit až k narozeninám. Přehodnotila jsem své přání a došla k závěru, že pro mé současné cíle mi 200D stačí. Hlavně jsem už nechtěla čekat, až si našetřím potřebné finance, a chtěla jsem se konečně začít věnovat focení naplno. A mám radost, což je to nejdůležitější. 

Takže, vezměte si k srdci ten anglický text. Je hlavně o tom umět si užívat každý okamžik života. Ano, neříkám, že existují jen krásné chvíle plné pohody a štěstí, každý je občas někde tam dole, ale vždycky existuje způsob, jak se zase postavit na nohy, a nejčastěji ho musíme objevit sami. Když se budete rozmazlovat a dělat si radost, a nemusí to být nic hmotného - třeba si zajděte na krátkou procházku, zaběhejte si apod., bude pro vás snazší udržet si čistou mysl.

Čím jste se potěšili naposledy vy? 

Markét

čtvrtek 8. března 2018

Návštěva Jablonce nad Nisou

března 08, 2018 2
Návštěva Jablonce nad Nisou
Před týdnem moje kroky vedly na sever, do Jablonce nad Nisou, kde žije část mé skvělé rodiny a kam se ráda vracím. Tentokrát to bylo poprvé, co jsem tam zavítala v zimních měsících, a díky tomu jsem zažila opět něco nového. 

Do Jabloneckých Pasek jsem dorazila ve čtvrtek odpoledne. Cestu vlakem jsem si užívala. Se sluchátky a s hudbou v uších jsem pozorovala měnící se zamrzlou zimní krajinu. Řeka plná ker a skály pokryté ledopády mě fascinovaly, a když jsem dorazila do Železného Brodu, objevil se sníh, který ležel i v Jablonci. Když chcete pořádnou zimu, musíte na sever.

Víkend jsem tedy strávila spolu se sestřenkami a s bratrancem. V Pátek bylo v plánu bruslení na zamrzlé přehradě. Překonala jsem sama sebe, protože jsem vždycky odmítala stoupnout na zamrzlý rybník a najednou jsem bruslila na přehradě. Skvělý zážitek! 



V sobotu jsem pak navštívila samotné centrum Jablonce. Hodinu jsem se procházela a objevovala kouzelná místa plná secese, krásných budov a tajemných zákoutích. Cítila jsem se šťastná. Večer jsem potom strávila v rodinném kruhu při hraní karetních a deskových her. Poprvé v životě se mi podařilo chytit Fantoma ve hře Fantom staré Prahy.

Neděle se nesla v klidném tónu. Dopoledne jsme vymrzli v kostele a odpoledne se zahřáli čajem. Pak už nastal čas rozloučit se a znovu skočit do každodenního života.




Byl to příjemný víkend a jsem ráda, že jsem mohla Jablonec navštívit. Je důležité trávit čas lidmi, kteří vás mají rádi.

Markét